Včelařská konference

Keď sa tu už tak často spomína to fínske zimovanie,
tak by ma zaujímalo aká je asi spotreba medu v období
hlavnej znášky na vytiahnutie jedného rámika (27x42)a
či je vôbec potrebné ak má človek dostatok voľných
rámikov vôbec pridávať rámiky na stavanie v období
hlavnej znášky (pre zdravý chod včelstva).
Nebolo by vhodnejšie nechať včely vytiahnuť rámiky na
konci leta na cukrovom roztoku a ušetriť med v období
hlavnej znášky ?

Peter M.

__________________________________
Do you Yahoo!?
Yahoo! SiteBuilder - Free, easy-to-use web site design software
http://sitebuilder.yahoo.com

Je potřebné nechat včelstvo stavět.
Mladuąkám se tvoří voskové ąupinky a nic se s tím nedá dělat. Pokud nemají
kam dávat vosk, tak padá na dno úlu a pak ho musí včely zase uklízet. A
vynáąejí ho z úlu ven.
Takľe bez ohledu na spotřebu medu, buď stavějí nové plásty a nebo vosk
vynáąejí ven.
Vyber si. :-)
Libor Jarolím
Stará Bělá



> Keď sa tu už tak často spomína to fínske zimovanie,
> tak by ma zaujímalo aká je asi spotreba medu v období
> hlavnej znášky na vytiahnutie jedného rámika (27x42)a
> či je vôbec potrebné ak má človek dostatok voľných
> rámikov vôbec pridávať rámiky na stavanie v období
> hlavnej znášky (pre zdravý chod včelstva).
> Nebolo by vhodnejšie nechať včely vytiahnuť rámiky na
> konci leta na cukrovom roztoku a ušetriť med v období
> hlavnej znášky ?

Ako je to s tou tvorbou vosku u včiel - tvorí sa im
bez ohľadu na prísun cukru či medu (myslím biologicky)
? Mohol by si to prosím ťa vysvetliť podrobnejšie
(nemám to naštudované)?

Peter M.

--- Libor_Jarolím <jarolim/=/misel.cz> wrote:
> Je potřebné nechat včelstvo stavět.
> Mladuąkám se tvoří voskové ąupinky a nic se s tím
> nedá dělat. Pokud nemají
> kam dávat vosk, tak padá na dno úlu a pak ho musí
> včely zase uklízet. A
> vynáąejí ho z úlu ven.
> Takľe bez ohledu na spotřebu medu, buď stavějí nové
> plásty a nebo vosk
> vynáąejí ven.
> Vyber si. :-)
> Libor Jarolím
> Stará Bělá
>
>
>
> > Keď sa tu už tak často spomína to fínske
> zimovanie,
> > tak by ma zaujímalo aká je asi spotreba medu v
> období
> > hlavnej znášky na vytiahnutie jedného rámika
> (27x42)a
> > či je vôbec potrebné ak má človek dostatok voľných
> > rámikov vôbec pridávať rámiky na stavanie v období
> > hlavnej znášky (pre zdravý chod včelstva).
> > Nebolo by vhodnejšie nechať včely vytiahnuť rámiky
> na
> > konci leta na cukrovom roztoku a ušetriť med v
> období
> > hlavnej znášky ?
>
>


__________________________________
Do you Yahoo!?
Yahoo! SiteBuilder - Free, easy-to-use web site design software
http://sitebuilder.yahoo.com

Uz je to dost davno co jsem to cetl.
Voskove zlazy produkuji u mladusek vosk bez ohledu na to zda je kde stavet
ci ne.
Zda ma na tvorbu vosku u mladusek vliv hlad a jaky vliv, o tom nic nevim.
Voskova zlaza patri mezi zlazy s obnovitelnou funkci. Takze pri
norskem-finskem zimovani (a myslim ze jsem potkal i jiny nazev) vyrabeji
vosk i starsi vcely. (A taky po usazeni roje.)
U starsich vcel, nedostatek glycidovych zasob urcite zpusobi, ze stavet
nebudou.
Libor Jarolím
Stará Belá


> Ako je to s tou tvorbou vosku u včiel - tvorí sa im
> bez ohľadu na prísun cukru či medu (myslím biologicky)
> ? Mohol by si to prosím ťa vysvetliť podrobnejsie
> (nemám to nastudované)?

> > Je potřebné nechat včelstvo stavět.
> > Mladuąkám se tvoří voskové ąupinky a nic se s tím
> > nedá dělat. Pokud nemají
> > kam dávat vosk, tak padá na dno úlu a pak ho musí
> > včely zase uklízet. A
> > vynáąejí ho z úlu ven.
> > Takľe bez ohledu na spotřebu medu, buď stavějí nové
> > plásty a nebo vosk
> > vynáąejí ven.

>Keď sa tu už tak často spomína to fínske zimovanie,..

Má tu někdo s tím finským zimováním nějaké dobré zkušenosti? Zdá se mi to dost drastická metoda, a v našich podmínkách nevhodná. Sám vím, jaký vliv má na včely pozdní krmení. Když si představím, že jsou bez plodu, bez zásob pylu a mají vystavět, zásobit se a přežít zdravé zimu, tak teda nevím. Taky nevím jak se to přesně dělá.
Kdyby to bylo dobrý, tak se to už dávno ujalo. Včely toho sice vydrží moc, ale nic není zadarmo.
Eman

Sobě i blízkým včelřům jsem pomocí této metody pomohl při nedostatku souąí,
případně i ozdravění včelstva asi v 50 případech za posledních asi 15 roků.
Je to metoda určitě násilná, ale kdyľ pak po třech -čtyřech týdnech
pohlédneą do včelstva je obvykle ve velmi dobrém stavu. Ale uznávám, ľe je
to znouzecnost. Popsal jsem ji hlavně proto, ľe si v konferenci ( uľ nevím
kdo ) postěľoval, ľe si namnoľil tolik včelstev, ľe pro ně nemá dostatek
plástů. Letos jsem to provedl s jedním včelstvem, které bylo nosematické a
určitě by zimu zejména na původních plástech nepřeľilo. Takhle má téměř
jistou ąanci. Teď jsem mu jeątě vyměnil matku a podněcuji. Jen mám obavy,
aby si stihlo nanosit dostatek pylu - je sucho a moc zdrojů uľ nebude.
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php
----- Original Message -----
From: Emanuel Vesely <eman.v/=/email.cz>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 09, 2003 12:32 PM
Subject: Re: cukor


> >Keď sa tu už tak často spomína to fínske zimovanie,..
>
> Má tu někdo s tím finským zimováním nějaké dobré zkušenosti? Zdá se mi to
> dost drastická metoda, a v našich podmínkách nevhodná. Sám vím, jaký vliv
> má na včely pozdní krmení. Když si představím, že jsou bez plodu, bez
zásob
> pylu a mají vystavět, zásobit se a přežít zdravé zimu, tak teda nevím.
Taky
> nevím jak se to přesně dělá.
> Kdyby to bylo dobrý, tak se to už dávno ujalo. Včely toho sice vydrží moc,
> ale nic není zadarmo.
> Eman
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.517 / Virová báze: 315 - datum vydání: 8.9.2003

Priatelia,

otazocka pre odbornikov na farby-laky.
Obrusil som koc. voz tak ze kde stara farba drzala tak zostala. Cize
miestami ciste drevo mistami stara farba.. Napustil som to lanovou fermezou.
Do holeho dreva sa vpila ale do farby nie. Celkom logicke, ale: Ked to
zacnem natierat sayntetickou farbou na drevo chyti, ale chyti aj na tu staru
farbu natretu fermezou? Alebo to mam poutierat aby to nebolo mastne? Nebude
sa to potom z tej starej farby supit?

Dakujem


Pista

Dřevo se napouští tak, že se natře fermeží (nebo třeba lazurovacím lakem), počká se asi 15 minut až hodina a to co se nevsáklo do dřeva, se důkladně otře hadrem. Pokud se fermež neotře, utvoří se na povrchu blanka a pod ní fermež zasychá tak měsíc, nebo i déle.
Nejlepší bude blanku z fermeže seškrábat špachtlí nebo něčím takovým, měkkou fermež odstranit rýžovým kartáčem nebo něčím podobným a zbytek očistit hadrem namočeným v ředidle. Dřevo napuštěné fermeží má schnout tuším 48 hodin před dalším nátěrem, tolik bych nechal taky pro jistotu po očištění nevsáklé fermeže ředidlem.
Jako problém bych ale viděl ty místa se starým nátěrem. Píšeš, že teď starý nátěr drží, to ale nemusí být pravda za rok nebo dva. Mohlo by to dopadnout tak, že za ty dva roky bude nátěr na místech, kde se povedlo starou barvu sundat, perfektní a bude padat naopak na místech, kde stará barva zůstala a budeš včelín natírat znovu. Takže bude nejspíše lepší sundat dle možností i ten starý nátěr, který drží.
Pokud je dostupná siť 230 V, je možné starou barvu obrousit, nejlépe úhlovou bruskou nebo opálit horkovzdušnou pistolí ( barva změkne a dá se seškrábat), jinak použít odstraňovač barev.

Také se mi tato metoda nezamlouvá. Má smysl tam, kde není jarní snůška -
takové včelstvo má v rozvoji na jaře zpoždění, a také se používá k ozdravění
včelstva od nosemy. Je to ale pracný způsob její potlačování a pro včely
náročný. Jsem zastánce jiné cesty - chovat silná včelstva početně i kondičně
a také geneticky odolná. S tou kondicí souvisí dlouhověkkost včel - např.
včelstvo, jehož včely se v průměru dožijí vyššího věku při stejné pracovní
intezitě, nemusí tolik plodovat, tím pádem nemusí vykonávat tolik výletů v
kritické jarní době pro vodu a pyl. Šetří létavky, získává tak postupně
náskok, včely jsou zdravější atd. Včely s takovými vlastnostmi mají navrch v
drsnějších podmínkách - vyšší polohy nebo studená jara. Jsou takové včely v
rámci kraňské rasy - zakarpatské (Vučko), proto jejich vlastnosti využívám.
Poznámka: Zcela opačné tvrzení, pokud jde o souvislost dlouhověkkosti včel a
zdravotního stavu včelstva, najdete ve článku Dr. Liebiga v OVP č.1/2003.
str.190-193. Krátkověkkost včel je prý vlastností důležitou pro ozdravování
včelstva. To je postavené na hlavu! V tomtéž článku jsou i další velmi
diskutabilní tvrzení. Jejich vysvětelní by bylo na delší psaní...

K. Čermák


> Má tu někdo s tím finským zimováním nějaké dobré zkušenosti? Zdá se mi to
> dost drastická metoda, a v našich podmínkách nevhodná. Sám vím, jaký vliv
> má na včely pozdní krmení. Když si představím, že jsou bez plodu, bez
zásob
> pylu a mají vystavět, zásobit se a přežít zdravé zimu, tak teda nevím.
Taky
> nevím jak se to přesně dělá.
> Kdyby to bylo dobrý, tak se to už dávno ujalo. Včely toho sice vydrží moc,
> ale nic není zadarmo.
> Eman